Menu

Územní studie příměstského parku a rekreační oblasti.

Srpek v Kuřimi

Year 2024 Project number 325



Místo a jeho historie

Srpek je rybník na okraji města Kuřim nedaleko Brna v Jihomoravském kraji. Podle rybníka je pojmenována i lokalita luk a polí v okolí.

Předmětem této územní studie je navrhnout principy udržitelného rozvoje lokality a vytvořit příměstskou rekreační zónu. Koncept řešení je postaven na základních východiscích: zachovat a podpořit hodnoty území, integrovat realizované části a připravené projekty v území.

Na základě studia historických podkladů a map lze říci, že území bylo vždy využíváno zemědělsky, byť s větším podílem mokřadních společenstev.

Území Srpku bylo ve 40. letech odděleno od zbytku města náspem železniční vlečky do podniku TOS Kuřim. Kvůli regulaci toku a melioraci půdy došlo k transformaci povodí Lučního potoka na zemědělskou půdu. Došlo také ke scelování parcel do půdního bloku a vymizely meze a remízy.

Současný stav krajiny je typickým příkladem důsledků socialistického hospodaření.

Prostorové a krajinářské řešení

Jasně definovaná hranice mezi městem a volnou krajinou je jedním ze základních nástrojů ochrany krajiny. Území Srpku leží za hranicí města. Má zůstat součástí volné krajiny. Koncepce této územní studie chápe krajinu a přírodu jako základní strukturu návrhu. Náš přistup je definován třemi koncepčními principy.

Princip 1 Rozmanitost využití území
Měřítko a zónování území podmiňuje krajinářské řešení. Zónování vytváří mozaiku ploch, které na sebe logicky navazují. Umožňují tak plně zhodnotit krajinářský a rekreační potenciál území. Hranice zón tvoří cesty. Ty tak definují také vegetační struktury.

Princip 2 Vegetace jako zásadní činitel
Zóny a funkční plochy navazují na strukturu krajinných prvků. Střídají se otevřené plochy luk s kompozičně upravenou vegetací krajinářského parku a porosty polopřirozené vegetace. Pro zemědělské plochy ve východní části území doporučujeme hospodaření na trvalých travních porostech.

Princip 3 Ochrana a rozvoj prvků územního systému ekologické stability
Území a jeho krajinářské řešení přináší ekosystémové služby, které může město využít – počínaje regulací mikroklimatu přes možnosti hospodaření s dešťovou vodou po podporu biodiverzity spojenou s podporou životních podmínek pro drobné savce, obojživelníky, ptáky a hmyz. Klíčovou součástí řešení je i ochrana přírody, zejména v mokřadních částech lokality.
Navrženým členěním území bude zabezpečena plná funkce ÚSES definovaného v územním plánu města.

Vymezujeme čtyři základní zóny využití území.

Příměstský park
Území navazující na zástavbu města ve východní části území, doplněné o nové cesty a vybavení parku.

Lesní porost Zborov
Stávající charakter místa zpřístupněný novými cestami a doplněný vybavením pro zastavení a výhledy.

Chatová oblast pod Zborovem
Oblast s jasně definovanými pravidly pro výstavbu drobných staveb individuální rekreace, které respektují charakter území a neomezí průchodnost krajiny.

Louky a pastviny
Plochy trvalých travních porostů, které vzniknou konverzí stávající orné půdy. Součástí je návaznost na plánovanou jízdárnu a stáje pro koně na jihu území.

Hranice mezi těmito plochami tvoří stávající a nové cesty.

Modrozelená infrastruktura

Územím protéká Luční potok. Ten je přítokem Kuřimky, která se vlévá do Svratky na začátku brněnské přehrady. Na Lučním potoce navrhujeme sérii opatření, která pomohou zadržet vodu v krajině a ochrání spodní toky před záplavami. Součástí je vytvoření nové nádrže v severní části území.

Nádrž je navržena mezi bezpečnostním pásmem VTL plynovodu a stávající místní komunikací, navazující na ulici U Stadionu. Prostor stálého nadržení vytvoří vodní plochu s rozsáhlým litorálním pásmem s dlouhodobě stabilními podmínkami pro rostliny a živočichy vázané na vodní prostředí. Prostor nad hladinou stálého nadržení (HSN) cca do úrovně maximální hladiny při transformaci PV5 bude opakovaně a relativně často zatápěn při tlumení menších povodní, je proto vhodné, aby zde došlo ke změně využití území na trvalý travní porost. V prostoru nad hladinou PV5 je možné zachovat stávající využití pozemků.

Navrhované úpravy budou mít zásadní vliv na možné ohrožení záplavami na zastavěném území jižně od řešené lokality. Zejména v části u ulice Tišnovská, kde je Luční potok zatrubněn pod komunikací. Dimenze tohoto zatrubnění je kritickým limitem kapacity vodního toku.

Zelená infrastruktura nosná, hlavní plochy vegetace:

Příměstský park – území navazující na zástavbu ve východní části území. Typově se jedná o pobřežní vegetaci. Je však komponovaná – krajinářský park.

Krajinná zeleň – vegetační plochy, které se odvíjejí kolem vody, břehové porosty, mají charakter přirozené vegetace – divočiny.

Lesní porost Zborov – stávající stav porostů není uspokojivý. S dobře nastaveným plánem péče je však možné zabezpečit rozvoj a stabilitu fungujících společenstev s co největší diverzitou.

Louky a pastviny – konverze stávající orné půdy na plochy trvalých travních porostů je zásadním krokem pro zobytnění území podél Lučního potoka.

Dopravní a technická infrastruktura

Železnice hrála a stále hraje v rozvoji města Kuřimi důležitou roli. V roce 1884 byla Kuřimí vystavěna železniční trať Brno–Tišnov. V roce 1953 ji nahradila nová, dvojkolejná rychlíková trať spojující Brno s Havlíčkovým Brodem. Řešené území Srpku bylo od města odděleno železniční vlečkou do podniku TOS Kuřim. Tento strojírenský podnik byl jako odštěpný závod Zbrojovky Brno vybudován mezi roky 1939 a 1942 pro nacistickou válečnou výrobu leteckých motorů.

Vlečka byla bariérou, která ochránila lokalitu Srpek před zastavěním. Plánované odstranění vlečky lze přirovnat v bourání středověkých hradeb města. Stejně tak jako bourání středověkých hradeb měst v 19. století bylo příležitostí pro vytvoření zelených veřejných prostranství, vznikne i v lokalitě Srpek městský park.

Navrhujeme oblast neprůjezdnou pro automobilovou dopravu. Do lokality bude povolen vjezd pouze dopravní obsluze.
Trasy pro zásobování jsou voleny tak, aby se vyhnuly místům s největší intenzitou pěších a cyklistů. Nové propojení jižní části podjezdu pod železnicí s Wolkerovou ulicí navrhujeme v dimenzích, které umožní výjimečné vedení objízdné trasy v případě kolapsu jediného podjezdu v Legionářské ulici.

V okolí lokality je připravováno několik velkých dopravních staveb. Součástí je výstavba kapacitního propojení dálnic D1 a D35 – komunikace I/73 (někdy označované D43 nebo R43). Na jihu u lokality Srpek vznikne velký dopravní uzel s tunelem pod Kuřimskou horou. Okolí lokality bude pro automobilovou dopravu obslouženo dostatečně. Není důvod, aby lokalita Srpku byla průjezdná.

Pěší prostupnost území je jednou ze zásadních hodnot krajiny. Vytváříme síť cest, které umožní různou intenzitu provozu od procházky klidnými zákoutími po dlouhý výlet z města do krajiny.

Páteří navrhovaného řešení lokality je nové vedení severojižní cyklostezky č. 5197A. Na severní hranici lokality tak vznikne křižovatka dálkových cyklotras 5197A, 5197 a 5279. Lokalita se stane křižovatkou dálkových cyklocest sever–jih a východ–západ.

Vedení inženýrských sítí a jejich ochranné zóny výrazně ovlivňují možnosti prostorového řešení lokality. Součástí navrhovaných úprav je přeložení nadzemního vedení vysokého napětí do země. Dále bude vybudována nová trafostanice na jižní hranici území, která nahradí stávající TS nadzemního vedení na hrázi rybníka Srpek.

Vedení vysokotlakého plynovodu je jedním ze zásadních limitů území. Stávající vedení zachováváme beze změny. Umístění hráze navrhovaného poldru bylo přímo determinováno jeho ochrannou zónou.

Klíčová místa a vybavení

V lokalitě jsou již připraveny k realizaci záměry restaurace v jízdárně, kavárny v areálu bytového souboru na vlečce a kiosků bike centra u hlavní cyklotrasy. Věříme, že tyto záměry jako komerční vybavení lokality budou dostatečné. Návrh se soustředí na doplnění prvků drobné architektury a vybavení křižovatek a míst s výhledem.

Vybavení navrhujeme doplnit jednoduchým modulovým systémem prvků z trvanlivých a dostupných materiálů. Součástí je vyhlídková plošina, schody pro posezení nebo molo.

Naplňování plánu

Základním předpokladem udržitelného rozvoje lokality je důsledné vymáhání platné legislativy a dodržování územního plánu. Pokud dovolíme legalizaci černých staveb v rozporu s regulací územního plánu, stanovíme precedens, které povede k dalším černým stavbám. Lokalita C014 – plocha rekreace v krajině. Lokality C006, C009, C010, C011, C012, C038 – plochy individuální rekreace.

Někteří stavebníci nedodržují stávající regulaci územního plánu a platnou legislativu. Stavby jsou buď úplně celé načerno, nebo jsou bez povolení rozšiřovány nad limity stanovené územním plánem. Objekty nejspíše v rozporu s regulací slouží k trvalému bydlení. Současné regulativy umožňují příliš velkou zastavěnou plochu (60 m2). Svádí to stavět objekty pro trvalé bydlení. Oplocení pozemků vytváří bariéru v krajině. Je v rozporu s charakterem volné krajiny definovaným v cílech ÚP a brání plnohodnotnému využití lokality ke sledovanému účelu.

Navrhujeme změnu územního plánu. Rozšiřujeme plochy veřejné zeleně o nový městský park. Dále doporučujeme rozšířit rozvojové plochy individuální rekreace tak, aby naplňovaly poptávku obyvatel. Zpracovatel doporučuje změnit plochu C014 – rekreace v krajině na plochu individuální rekreace.

Pro plochy individuální rekreace však navrhujeme upřesnit a zpřísnit prostorové regulativy. Cílem je, aby stavby individuální rekreace neúměrně nezatěžovaly území, zejména funkcí trvalého bydlení. A zároveň svým oplocením nevytvářely bariéry prostupnosti území.

Vymezení pozemků – minimální plochou pozemku, na kterém je možné vybudovat rekreační objekt, je 400 m2. Zastavěná plocha pozemku nepřekročí 5 % jeho plochy. Zpevněná plocha pozemku nepřekročí 10 % jeho plochy.

Regulace objektů – na jednom pozemku je možné vystavět nejvýše jeden objekt. Jeho zastavěná plocha bude nejvýše 40 m2. Maximální výška objektu bude 5 m nad původní terén v nejnižším bodě jeho půdorysné stopy. Každý rekreační objekt bude připojen k veřejné kanalizaci.

Oplocení pozemku – absence oplocení je klíčová pro celé vnímání krajiny. Proto bude pevné oplocení v celé oblasti zakázáno. Toto řešení je běžné v horských oblastech a chatových osadách v CHKO. Výjimku bude tvořit maximálně 10 % plochy pozemku, kterou je možné oplotit za účelem ochrany zemědělských plodin před škůdci, a to mobilním průhledným plotem bez základu s maximální výškou 1,2 m.