Urbanistické řešení
Koncept
Ponava je územím s jedinečným potenciálem. Od historického centra je vzdálena necelých 1 500 metrů. Dopravně je přímo napojena na městský okruh. Nenachází se zde žádná památková ochrana. Mnoho podobných míst v Brně není. Zaslouží si intenzivní rozvoj.
Území rozdělujeme na intenzivní městskou část a klidnější parkovou část, věnovanou sportu a rekreaci.
Vysoká hustota zastavění městské části umožní ponechat větší část území jako volný park. Intenzivní komerční výstavba zároveň pokryje investice do veřejného prostoru a sportovních staveb.
Město
Navrhujeme tradiční uspořádání města – obytné ulice a polyfunkční bloky. Inspirujeme se regulačním plánem vídeňského architekta Eugena Fassbindera z roku 1902. Bloková struktura obstála ve zkoušce času a překonala všechny ostatní principy města.
Navržená uliční síť je založena na pokračování stávajících ulic Ponavy a Králova Pole. Vytváří základní velikost bloku 110 × 70 m. Tato velikost nabízí dobrý poměr mezi délkou uliční fasády a hloubkou traktu. Podobné rozměry bloků fungují i v jiných metropolích.
V jižní části se bloky svým tvarem přizpůsobují trase ulice Drobného a dotvářejí její severní frontu. V rámci polyfunkčních bloků počítáme se zástavbou jednotlivými domy s HPP nadzemního podlaží v rozmezí 300–600 m². Různá koncepční a architektonická pojetí jednotlivých domů v bloku jsou důležitá pro dlouhodobě udržitelný rozvoj nové čtvrti. Bloky na hranici parku navrhujeme dále členit na menší hmoty veřejných budov.
Novou zástavbu, která definuje uliční čáru v severní části bulváru Sportovní, navrhujeme i v sousedství teplárny Červený mlýn. To umožní přeměnit charakter Sportovní z dálničního přivaděče na městskou třídu. Provoz kritické infrastruktury však omezen nebude.
Sportovní park
Východní a severní část území, včetně plochy bývalého fotbalového stadionu, bude přetvořena ve veřejný park se sportovní a rekreační náplní.
Jeho součástí bude jak stávající plavecký areál, tak budoucí cyklistická hala. Dále v parku navrhujeme umístit pavilonovou mateřskou školu. Tyto stavby zůstanou solitéry mimo městskou blokovou zástavbu.
Prostor bývalého stadionu se promění v přírodní náměstí s atletickou dráhou a hřišti. Terénní valy s posezením na pobytových schodištích vytvoří přírodní amfiteátr, v němž se bude prolínat sportovní a společenský život.
V parku zůstanou i stávající provozy atletického areálu a tenisových kurtů. Všechny by však měly fungovat jako volně přístupné areály pro veřejnost, bez trvalého oplocení.
Obytné ulice
Ulici Sportovní navrhujeme jako velkorysý bulvár o šířce 56 m, se zatravněným tělesem tramvaje a čtyřmi stromořadími.
Na tento bulvár navazují příčné ulice o šířce 26 m s obousměrným provozem a kolmými odstavnými stáními. Ty dále propojují podélné ulice v režimu obytné zóny, bez parkování na povrchu. Jejich šířka činí 18 m.
Hmoty a jejich výšky
Podlažnost jednotlivých domů je odvozena z požadavků na odstupové úhly dle Brněnských stavebních předpisů. Předpokládáme obchodní parter a umístění pobytových místností od 2. nadzemního podlaží výše.
Výškovou dominantu lokality navrhujeme na nároží ulic Sportovní a Drobného. Je navržena tak, aby nenarušovala pohled na vedutu města z předepsané vyhlídky v parku Planýrka.
Domy a jejich náplň
Hlavní náplň bloků by měla tvořit komerční výstavba polyfunkčních městských domů. Předpokládáme obchodní parter s byty a kancelářemi ve vyšších podlažích. Hlavní kapacity parkování budou umístěny v podzemních podlažích. Tento development zajistí finanční zdroje pro výstavbu veřejných budov a veřejných prostranství.
Základní a mateřská škola, sportovní hala
Vzhledem k navržené intenzitě zastavění a nárůstu počtu obyvatel, navrhujeme umístit do území základní školu, mateřskou školu a sportovní halu. Opět se inspirujeme historickým urbanismem Králova Pole a Ponavy, kdy významné veřejné budovy vymezovaly náměstí a parky.
Typickým příkladem je Slovanské náměstí v Brně s budovami Gymnázia a „Chlapecké a dívčí školy obecné a měšťanské“ architektů Václava Vejrycha a Vladimíra Fischera. Tyto veřejné budovy umisťujeme na rozhraní navrhované zástavby a nového sportovního parku, který tyto budovy vymezují.
Škola a sportovní park fungují synergicky. Škola využívá navržená sportoviště a sportovní haly v době výuky a v odpoledních hodinách a víkendech jsou využita veřejností.
Kapacita základní školy je 18 tříd velikosti pro 30 žáků, včetně jídelny, kuchyně a tělocvičny. Školka má kapacitu 5 tříd velikosti pro 24 žáků. Sportovní hala pro míčové sporty je navržena pro hřiště florbalu, nebo házené s profesionálními parametry, které mají největší plošné požadavky a pro výšku profesionálního volejbalového hřiště. Tribuna je navržena pro 200 lidí. Tělocvična základní školy má obdobné kapacity.
Dopravní řešení
Hromadná doprava
Navrhovaná zástavba a sportovní park vyvolají zvýšenou dopravní zátěž, na kterou musí reagovat také městská hromadná doprava. Navrhujeme proto obsluhu území novou tramvajovou tratí, která doplní brněnský radiální kolejový systém.
Trasa je uvažována z centra města (od hlavního nádraží a Malinovského náměstí), přes Moravské náměstí a ulici Milady Horákové, s odbočením na náměstí 28. října do ulice Drobného. Odtud trať pokračuje po navrhované ulici Sportovní před Obchodní centrum Královo Pole a dále v koridoru dnes již opuštěné železniční vlečky do smyčky Královo Pole – nádraží, s podjezdem silnice I/43 u ulice Křižíkovy.
Samotnou realizaci trati navrhujeme ve dvou etapách. V první etapě je trasa ukončena úvratí před Obchodním centrem Královo Pole. Ve druhé etapě je plánováno prodloužení ke královopolskému nádraží, včetně nezbytných stavebních a organizačních úprav dopravního režimu v tomto prostoru.
Druhá etapa předpokládá rozvoj v území dnešního areálu Královopolských strojíren, který skýtá značný rozvojový potenciál. Trasování trati se zde může přizpůsobit budoucí urbanizaci území.
Pro novou tramvajovou trať se nabízí využití linky č. 6, která je dnes vedena v peáži s linkou č. 1 v ulicích Lidická, Štefánikova a Palackého třída, případně zřízení nové linky s výchozí úvratí v areálu Campusu v Bohunicích.
Prověřili jsme reálnost vedení trati v ulici Drobného, kde je možné tramvaj vést v uličním profilu s předjízdnými pruhy a se segregací trati pomocí zvýšené tvarovky. Nouzový průjezd individuální automobilové dopravy (IAD) je umožněn, s výjimkou úseku mezi ulicemi Lužánecká a Jeřábkova, kde ve směru od Lužánek musí být tramvajová trať pojížděna IAD.
Stávající autobusová doprava v ulicích Drobného a Sportovní bude nahrazena tramvajovou linkou. Navrhujeme proto rozdělení stávající autobusové linky 67 na dvě samostatné větve:
– 67A: z Jundrova do nově navržené smyčky před Obchodním centrem Královo Pole
– 67B: z Obchodního centra Olympia k hlavnímu nádraží (ukončení na ulici Úzká, u podchodu pod nádražím, nebo ve smyčce trolejbusů u hotelu Grand)
Bulvár Sportovní
Sportovní ulici navrhujeme jako městskou třídu. Základní profil ulice tvoří středový pás o šířce 13 m, v jehož středu je umístěna tramvajová trať s nástupišti, doplněná oboustranným stromořadím. Ve spojení se stromořadími po stranách vozovky tak vzniká velkorysé čtyřřadé uspořádání stromů.
Po obou stranách tramvajového pásu je navržena dvoupruhová vozovka s kolmým parkováním. Celý středový pás včetně tramvajové trati je zatravněný a zároveň slouží jako průleh pro vsakování dešťových vod. Tento princip podpoří udržitelné hospodaření s dešťovou vodou a zároveň přispěje k příjemnému mikroklimatu veřejného prostoru.
Třída je na severu vymezena okružní a mimoúrovňovou křižovatkou s ulicí Porgesova, na jihu pak světelně řízenou křižovatkou s ulicemi Drobného a Pionýrská. V meziúseku zachováváme dvě stávající průsečné křižovatky – s ulicemi Reissigova a Rybníček – a nově navrhujeme další křižovatku s ulicí Dělostřelecká.
Na Sportovní bulvár navazuje v řešeném území síť příčných ulic o šířce 26 m. Jejich profily zahrnují obousměrnou vozovku, kolmý způsob parkování a chodníky po obou stranách. Doplněním systému jsou podélné ulice o šířce 18 m s jednosměrným provozem v režimu obytné zóny. Ve všech vedlejších ulicích jsou navržena stromořadí.
Doprava v klidu
Doprava v klidu pro rozvoj území je zajištěna v podzemních garážích nových domů a bloků, v nově navržených ulicích a na parkovišti typu K+R před Obchodním centrem Královo Pole.
Toto parkoviště zároveň slouží k rozšíření kapacity dopravy v klidu během sportovních akcí konaných ve stávajících i plánovaných sportovních halách. Pro parkování bude využívána také ulice Sportovní.
Cyklo a pěší
Celé řešené území je navrženo jako dobře prostupné pro pěší i cyklistickou dopravu. Usilujeme o odstranění bariér a otevření dnes oplocených areálů veřejnosti.
Územím bude procházet dálková cyklotrasa EuroVelo 4, umístěná v rámci profilu bulváru Sportovní. Tato trasa propojí stezku podél říčky Ponávky přes park Lužánky s centrem města.
Z křižovatky Sportovní–Reissigova navrhujeme také prodloužení cyklostezky severozápadním směrem, podél výjezdu z Královopolského tunelu, do ulic Košínova a Poděbradova.
Dále, ve shodě s generelem cyklistické dopravy, navrhujeme nové cyklistické propojení Šumavské a Černých Polí. Trasa povede mezi plaveckým areálem a velodromem a dále po hranici arboreta. Toto řešení umožní překonat výškový rozdíl mezi čtvrtěmi s maximálním sklonem do 6 %.
Jednotlivé aktivity ve sportovním parku propojí zpevněná páteřní cesta, která bude pokračovat směrem k Planýrce. Na ni naváže přirozený systém mlatových pěšin, které propojí nejen klíčová místa nejkratšími trasami, ale zároveň vytvoří okruhy vhodné pro procházky. Tyto cesty by měly sledovat přirozené a intuitivní trasy tak, aby nebyla potřeba vytvářet nové vyšlapané stezky.
Krajinářské řešení
Krajinářské řešení je navrženo ve více úrovních a prostorových celcích.
Z hlediska systému sídelní zeleně je klíčové dokončení zelené osy mezi parkem Lužánky a parkem Planýrka. Tyto dvě plochy jsou propojeny skrze síť městských stromořadí v jižní části území a na východě navazují na navržený sportovní park, který dále integruje východně ležící Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity. V severní části území park Planýrka přechází v mokřadní společenstva v okolí křížení dopravní infrastruktury ulic Sportovní a Porgesova.
Každá z nově navržených struktur přináší do území specifickou hodnotu – ať už funkční, nebo biologickou. Tyto hodnoty se navzájem propojují a doplňují, čímž vytvářejí vyvážený a odolný krajinářský celek.
Uliční stromořadí
Systém uličních stromořadí vychází z ulice Sportovní a pokračuje v nově navržené urbanistické struktuře směrem na východ.
Z prostorového hlediska je dominantním prvkem bulvár Sportovní, kde je navrženo měřítkově odpovídající čtyřřadé stromořadí. Kombinuje dvě centrální řady platanů (Platanus acerifolia) a okrajové řady dřevin se štíhlejší korunou, vhodných pro výsadbu v blízkosti budov. Použity budou rezistentní jilmy – Ulmus ‚New Horizon‘, Ulmus ‚Lobel‘, Ulmus ‚Plantijn‘, dále pak netvaře – Celtis australis, Celtis occidentalis, a duby – Quercus coccinea.
Tato hlavní osa vstupuje do bočních ulic, kde se uplatňuje sortiment přizpůsobený měřítku ulic a výšce okolní zástavby. Zde budou použity lípy (Tilia cordata ‚Rancho‘), okrasné třešně (Prunus avium ‚Plena‘) a opět jilmy, např. Ulmus ‚Rebona‘. Důležitým kritériem je výška nasazení koruny – minimálně 3 metry a více – a schopnost daného taxonu přizpůsobit se ve všech směrech uličnímu prostoru.
V místě plaveckého bazénu a velodromu navrhujeme výsadbu topolového stromořadí (Populus nigra ‚Italica‘), jehož vertikální charakter výškově reaguje na okolní objemy budov.
Tyto výškové akcenty doplňují prostorové členění i ve sportovním parku. Vybraná stromořadí mají zároveň pobytovou funkci – vytvářejí v ulicích a veřejných prostranstvích mikroklimaticky příjemná místa k setrvání. Stromořadí jsou doplněna travnatými pásy a hrají zásadní roli v udržitelném hospodaření s dešťovými vodami.
Vnitrobloky
Vnitrobloky jsou chápány jako soukromé oázy a jsou navrženy ve formě přirozených, neformálních kompozic skupin stromů.
Pracujeme s výsadbou vzrostlých stromů, které budou ve vnitroblocích plnit mikroklimatickou funkci. Předpokládáme také umístění průlehů, a proto musí být zvolený sortiment dřevin schopen prosperovat i v těchto specifických podmínkách. Komponovaná zeleň parterů a prostranství
Tyto struktury přinášejí do území odlišnou prostorovou i mikroklimatickou hodnotu. Jedná se o kompaktnější celky – háje s podrostem trávníků, trvalek a keřů. Důležitou roli hrají z hlediska podpory biodiverzity, zlepšení mikroklimatu a lze je efektivně využít i jako průlehy pro vsakování dešťových vod.
Sportovní park
Pro nově navržený park je klíčová jeho funkce: sport a aktivní rekreace – a to jak pro organizované sportovce, tak i pro školy a širokou veřejnost.
Síť cest v parku je strukturována hierarchicky: dopravní obsluha a cyklodoprava, hlavní pěší trasy a doplňkové pěšiny. Cílem je umožnit pohodlný pohyb v rámci parku – obejít jej, objet na kole, oběhnout, nebo se volně přesouvat mezi herními plochami a odpočinkovými zónami.
Funkce
Epicentrem parku je centrální stadion, který poskytuje zázemí pro více sportovních aktivit – míčové hry, běžecký ovál, skatepark apod.
Stadion je dále doplněn tréninkovým atletickým oválem, plochami pro jógu, workout, herní prvky a další sportovní aktivity. Součástí parku jsou také travnaté univerzální plochy, zázemí s kavárnami, toaletami a prostory pro odpočinek.
Vegetace
Vegetace hraje v parku zásadní roli a je nedílnou součástí návrhového programu. Trávníky jsou navrženy ve třech základních úrovních dle způsobu užívání a frekvence údržby:
– Pohledové trávníky na svazích a v nepřístupných plochách
– Parkové trávníky pro volný pohyb, pikniky a rekreaci
– Herní trávníky pro míčové hry a aktivní využití
Stromové patro je navrženo v několika strukturách. Pro tuto lokalitu je signifikantní použití pobytového háje, který vytváří hmotu vegetace s pobytovou funkcí. Dále jsou použity solitérní stromy, skupiny stromů a stromořadí (viz uliční stromořadí – pobytová funkce). Ve vlastním stadionu jsou navrženy skupiny dřevin, které mají mikroklimatickou a vodohospodářskou funkci a doplňují relaxační zóny.
Druhového složení dřevinného patra je založeno na stanovištních podmínkách, konkrétní roli, ke které je strom určen a návaznostech na charakter parku Planýrky a Botanické zahrady a arboreta. Pobytového háje –např. břízy (Betula sp. – je přípustné použití i nedomácích dřevin), borovice lesní (Pinus sylvestris), habry (Carpinus betulus), duby (Quercus petraea)
Pobytová stromořadí – netvařce – Celtis australis, Celtis occidentalis, jerlíny – Sophora japonica. Signifikantní stromořadí – topoly (Populus nigra ´Italica´). Solitéry a skupiny stromů – jilmy, duby, kvetoucí detaily – třešně, jabloně atd. Biopumpy – stromy v průlehu – vrby (Salix sp.), olše (Alnus spaetii), břízy (Betula sp.), duby (Quercus palustris)
Modrozelená infrastruktura
Principy udržitelné modrozelené infrastruktury tvoří základ navrhovaného řešení. Předpokládáme, že z parku neodteče do kanalizace ani litr dešťové vody – veškeré srážky budou zadrženy, zpomaleny nebo vsakované přímo v území.
Etapizace
V první etapě navrhujeme vybudovat základní komunikační skelet a vytvořit podmínky pro development blokové zástavby v jižní části území, na pozemcích ve vlastnictví města.
Zároveň bude možné zahájit výstavbu sportovního parku včetně cestní sítě a sportovišť. Již v této fázi vznikne funkční městská čtvrť, která přiláká další investice.
Ve druhé etapě navrhujeme dostavbu severní části blokové zástavby, a to v rozsahu, který není v kolizi s provozem hotelu Bobycentrum a víceúčelové haly Bobyhall.
Dále předpokládáme doplnění zástavby na západní straně Sportovní ulice, která podpoří plánované propojení ulic Dělostřelecká – Šumavská.
Ve třetí, finální etapě uvažujeme realizaci zástavby na soukromých pozemcích, která nahradí stávající areál Bobycentra.
Současným vlastníkem je obchodní společnost, jejímž cílem je generování zisku. Pokud budou vytvořeny vhodné podmínky, za kterých bude demolice stávajícího objektu a nový development ekonomicky výhodnější, lze očekávat, že této možnosti využije. Je rovněž možné, že se k realizaci přikloní již dříve – v závislosti na předpokládaném výnosu z nové výstavby.
Dále navrhujeme, aby po skončení životnosti stávající tréninkové hokejové haly vznikl nový objekt, který bude respektovat nově vymezenou uliční čáru Sportovní třídy.
Technická infrastruktura
V ose Sportovní třídy navrhujeme výstavbu nového podzemního primárního technického kolektoru, který bude dále pokračovat ulicí Drobného a napojí se na stávající primární kolektorovou síť v technické komoře č. 15 v ulici Ponávka. Z tohoto primárního kolektoru navrhujeme vést podružné kolektory v síti kolmých ulic pro napojení nové zástavby.
Nový kolektor umožní nejen flexibilní a snadno udržovatelné připojení na technickou infrastrukturu, ale také napojení teplárny Červený mlýn na kolektorovou síť. Tento centrální zdroj tepla navrhujeme využít i pro vytápění a přípravu teplé vody v rámci nové výstavby.
Stávající páteřní kanalizační stoky v ulici Sportovní nebudou novou zástavbou dotčeny – zástavba je navržena mimo jejich ochranná pásma.