Krajina a město
Město v průsmyku
Náchod je město v průsmyku, dříve nazývaném Branka, mezi Broumovskou vrchovinou na severozápadě a Podorlickou pahorkatinou na jihovýchodě. Tímto průsmykem procházela důležitá historická cesta spojující Prahu s Kladskem a Polskem. Průsmyk vytvořila řeka Metuje. Na něj navazuje údolí vytvořené přítokem Metuje, Radechovkou. V tomto údolí se nachází řešené území Tepny.
Přirozené hranice intenzivního města
Výrazná topografie, kontrast údolí a svahů okolních kopců, ovlivnila výrazně rozvoj města. Po zbourání středověkých hradeb tvoří svahy přirozenou hranici intenzivního města. Topografie umožnila městu zůstat kompaktní. Kopce byly zastavěny pouze volně zahradními čtvrtěmi. Dnes vytvářejí přirozené přírodní parky, které plynule přecházejí ve volnou krajinu.
Dominanta města
Symbolem města je kopec se zámkem a siluetou jeho věže. Jsou to Hradčany Náchoda. Historické jádro města, Masarykovo náměstí, si bez průhledu na dominantu zámku již nedokážeme představit. Možnost výhledu na zámek bude určovat ekonomickou hodnotu nemovitostí. Nedílnou součástí pohledu na horizont se zámkem z historického náměstí je fasáda domů na úpatí svahu. Navrhujeme pokračovat v tomto principu i v nové zástavbě a vytváříme uliční frontu na hranici parku.
Veřejný prostor
Veřejný prostor je místo potkávání a společenského života obyvatel města. Bez kvalitního veřejného prostoru město skomírá. Naším úkolem je nabídnout různé charaktery a úrovně veřejných prostorů. Vrstvy veřejného prostoru. Snažíme se definovat úrovně veřejného prostoru podle intenzity sociální interakce. Smyslem je vytvořit prostor jak pro klidnou relaxaci, tak pro intenzivní potkávání a sociální život obyvatel. Ve specifických případech se součástí veřejného prostoru stává i interiér budov, například v případě obchodních pasáží nebo navrhovaného propojení přístavbou městské knihovny.
Charaktery města
Různé části města mají rozdílné charaktery. Ty jsou důsledkem období, ve kterém vznikaly. Historické jádro je definováno středověkou parcelací uvnitř opevněného města. Centrum si i po demolici hradeb v 1. polovině 19. století svůj ráz udrželo. Postupně byly mnohé stavby nahrazeny novými. Středověký charakter parcelace byl však zachován. Středověké město bylo postaveno pro chodce a koňský povoz. Automobilová doprava v historickém jádru vytváří bariéry.
Město průmyslové revoluce je původním předměstím historického jádra. S rozvojem průmyslu a s prudkým růstem počtu obyvatel se tento prostor postupně zastavoval. Nejdříve podél důležitých cest. Později se stavbou železnice a s rozvojem textilního průmyslu již plošně. Vznikla tak i průmyslová zástavba řešeného území Tepny, která však byla později ve větší části demolována.Toto město stále respektuje městotvorné principy, pracuje s uliční čárou, definicí bloků, náměstími a parky.
Sídliště Plhov je neměsto druhé poloviny 20. století. Je to výstavba v duchu zásad Aténské charty, která místo polyfunkčního města vytváří monofunkční zóny. Pojmy jako ulice, náměstí ztrácely smysl. Výsledkem však jsou neurčité plochy a rozmělnění veřejného prostoru. Sídliště Plhov leží mimo řešené území. Snažíme se však v rámci nové Tepny vytvořit napojení a vazby, které jej umožní integrovat do města a podpoří vznik kvalitního veřejného prostoru i tam.
Epicentra městských částí
Nepochybným epicentrem historického jádra je Masarykovo náměstí. Průčelí domů náměstí spolu s horizontem kopce se zámkem vytvářejí jedinečnou DNA Náchoda.
V řešeném území Tepny navrhujeme analogicky epicentrum nové části, nové Tepenské náměstí. Dále navrhujeme úpravu a výraznější definování Plhovského náměstí, aby se z něj stal veřejný prostor s městským charakterem, epicentrum plhovského sídliště. Všechna tři náměstí mají jasné vazby s průhledem na zámeckou věž, symbol Náchoda.
Přírodní parky města Svahy okolních kopců vytvářejí přírodní parky města. Tyto přírodní parky postupně přecházejí ve volnou krajinu. Jsou to unikátní přírodní veřejné prostory, které čekají na plné využití svých potenciálů. Snažíme se je návrhem propojit a lépe zpřístupnit.