Historie místa: Původně bylo náměstí tržištěm pro selata. Obec neměla peníze na zadláždění náměstí, proto zde vznikl park. Podle tehdejší módy v pravidelné dispozici. Centrálně byl umístěn hudební pavilon. Dominantním prvkem byly aleje z kulovitých javorů. Hudební pavilon zanikl v šedesátých letech 20. století.
Širší vztahy: Město je určeno řekou Bečvou ze severní strany a železnicí ze strany západní, dále ulicí Komenského a ulicí Katochvílova. Ty tvoří dvě hlavní osy města. Severní historická část má své ohnisko na Náměstí T.G. Masaryka. Jižní, novější část má ohnisko na Náměstí Svobody. To se stává díky své poloze novodobým centrem města.
Revitalizace místa by se měla týkat nejen opravy náměstí, ale také prostoru vlakového a autobusového nádraží, ulice Nádražní, Náměstí Františka Rasche a ulice Čechova. Náměstí Františka Rasche: Náměstí Svobody je obklopeno ze všech stran obytnými bloky, pouze Náměstí Františka Rasche je prolukou, jejímž zastavěním vytvářím “ring“, který náměstí uzavírá. Ulice Nádražní: Šířka ulice nádražní je využita pro vložení aleje, stromů, chodníku a parkování.
Náměstí svobody: Náměstí je koncipováno jako městský prostor. Slovy přerovského učitele Jana Amose Komenského: Ryňk prostřední pro všecky jest. Nebo se tu ze všech stavů lidé scházejí, a co potřebují spravují;
Dlažba: Náměstí mělo být původně zadlážděno v celé ploše, ovšem v době jeho vzniku nebyly na jeho vydláždění finanční prostředky. Proto zde vznikl park. Tuto chybu nyní napravuji a park ruším. Navrhuji vydláždit náměstí v celé své ploše kamennou dlažbou. Silnice, chodníky i plochu náměstí stavím do jedné roviny. Vytvářím tak čistou jednolitou plochu, která náměstí zceluje. Tím vzniká jakýsi nepopsaný list papíru. Nové náměstí by se dalo přirovnat k lidské kůži, která je po narození hladká a čistá a prožitá léta do ní vyrývají vrásky. Také do této dlažby je každá událost – historická i současná, která se dotýká města Přerova – zaznamenána v podobě kamenných nápisů, stél a dalších prvků, vkládaných do plochy náměstí. Dlažba se tak proměňuje v koláž – „obraz města“. Běžné kamenné kostky jsou v průběhu času vyměňovány za „inteligentní“. Dlažební kostky se podobají kovovým literám používaným při knihtisku. A dlažba se stává kronikou města. Město je otevřenou knihou. Povrch náměstí není navržen ale vzniká a to za účasti občanů města. Také kanalizační vpustě, zapuštěné obrubníky a další utilitární prvky doplňují koláž dlažby.
Hudební pavilon: Ve 20. letech 20. století byl na náměstí umístěn hudební pavilon, který byl v 60. letech zrušen. Tento pavilon obnovuji a vkládám jej do jižního cípu lichoběžníkového náměstí. Prostor je z jižní strany více uzavřený a náměstí tak dostaví pravidelný tvar V Přerově se koná každoročně jazzový festival na mezinárodní úrovni. Bylo by správné aby se část mohla odehrávat ve veřejném moderním prostoru – na náměstí.
Zeleň: Zachoval jsem cenné solitérní stromy a pravidelná stromořadí po stranách náměstí. Veškeré keře a zatravněné plochy jsem odstranil. Stromořadí byla vysázena v modulu po sedmi metrech.
Osvětlení, mobiliář: Veřejné osvětlení je umisťováno v modulu stromořadí. Intenzita osvětlení v nočních hodinách není přiliš vysoká. Další mobiliář respektuje modul náměstí.
Doprava: Náměstí je určeno především pro setkávání a pobyt lidí. Silnice, chodníky, silice a plocha náměstí jsou v jedné rovině a nejsou nijak odděleny. Pohyb pěších a auto mobilů se koriguje přirozeně. Na náměstí je zastávka s přístřeškem a podzemními toaletami.