Místo a hmota
Místo pro novou knihovnu se nachází v obytné zóně z konce osmdesátých let 20. století, při jejímž návrhu byla jediným hlediskem rychlá a levná výstavba. Celková urbanistická struktura je čistě utilitární a nevytváří kvalitní veřejné prostory. Knihovnu navrhujeme jako převýšenou hmotu se sedlovou střechou a výškou římsy 8 m, která přinese místu městský charakter. Typologií jde o sakrální prostor. Není však věnovaný víře, ale vědění — kladení otázek, hledání a ověřování odpovědí. Stejně jako křesťanská bazilika převzala typologii z římské soudní síně či tržnice, inspirujeme se typologií chrámu a dáváme ji novou náplň. V návaznosti na ulici Zikova vytváříme vydlážděnou plochu vstupního prostranství. Nová knihovna tak pomůže definovat městkou třídu.
Dům uzavřený do sebe
Vytváříme prostor uzavřený do sebe. Chceme vytvořit prostředí pro nerušené čtení, přemýšlení a studium. Fasáda má pouze dva otvory na úrovni prvního podlaží, vstup z veřejného prostranství na jihu a okno do zahrady na severu. Interiér je osvětlen difuzním světlem přes prosklené části střechy a translucentní podhled. Výsledné měkké světlo nevytváří ostré stíny a neunavuje oči.
Čítárna v zahradě
Interiér nabízí výhled do venkovní čítárny v zahradě. Ta je exteriérem, ale zároveň i součástí interiéru. Při příznivém počasí se prosklená výplň otevře a návštěvníci si budou moci číst pod stromy. Zahradu chápeme jako alegorii biblické rajské zahrady. Jejím těžištěm je jabloň – mytický strom poznání. Navrhujeme zasadit sazenici z plodu slavné jabloně na zahradě domu Isaaca Newtona v anglickém Woolsthorpe. Stromu jehož padající jablko, podle vyprávění Newtona, ho podnítilo k formulaci gravitačních zákonů. Sazenice této jabloně již rostou v několika univerzitních zahradách.
Pobytové schodiště
Zahradu je možné sledovat z pobytového schodiště, které je dominantou volného prostoru. Sezení slouží jako prostor pro čtení, stejně tak může však sloužit jako hlediště pro přednášky a diskuze. Prostory pod sedáky jsou zároveň určeny pro uložení knih a časopisů.
Konstrukce
Nosnou konstrukci původní kotelny tvoří železobetonový skelet ze systému MS-OB-HAL s plochými deskovými průvlaky 1200 × 250 mm a čtvercovými sloupy 400 × 400 mm vzájemně propojenými svařenou výztuží. Deskové průvlaky rozšiřujeme, vznikají tak galerie po obvodu v 2. NP. Původní skelet doplňujeme spřaženou železobetonovou konstrukcí, která nese novou konstrukci střechy. Samotné zastřešení tvoří dřevěné vazníky s prosklením v rovině střechy a zavěšeným difuzním skleněným podhledem. Vestavba stupňovitého hlediště se zázemím je samonosná. Obvodové zdivo tvoří keramické tvárnice s přidanou tepelnou izolací a omítkou.