Náchodská Tepna

Krajina a město

Město v průsmyku

Náchod je město v průsmyku, dříve nazývaném Branka, mezi Broumovskou vrchovinou na severozápadě a Podorlickou pahorkatinou na jihovýchodě. Tímto průsmykem procházela důležitá historická cesta spojující Prahu s Kladskem a Polskem. Průsmyk vytvořila řeka Metuje. Na něj navazuje údolí vytvořené přítokem Metuje, Radechovkou. V tomto údolí se nachází řešené území Tepny.

Přirozené hranice intenzivního města

Výrazná topografie, kontrast údolí a svahů okolních kopců, ovlivnila výrazně rozvoj města. Po zbourání středověkých hradeb tvoří svahy přirozenou hranici intenzivního města. Topografie umožnila městu zůstat kompaktní.Kopce byly zastavěny pouze volně zahradními čtvrtěmi. Dnes vytvářejí přirozené přírodní parky, které plynule přecházejí ve volnou krajinu.

Dominanta města

Symbolem města je kopec se zámkem a siluetou jeho věže. Jsou to Hradčany Náchoda. Historické jádro města, Masarykovo náměstí, si bez průhledu na dominantu zámku již nedokážeme představit. Možnost výhledu na zámek bude určovat ekonomickou hodnotu nemovitostí. Nedílnou součástí pohledu na horizont se zámkem z historického náměstí je fasáda domů na úpatí svahu. Navrhujeme pokračovat v tomto principu i v nové zástavbě a vytváříme uliční frontu na hranici parku.

Veřejný prostor

Veřejný prostor je místo potkávání a společenského života obyvatel města. Bez kvalitního veřejného prostoru město skomírá. Naším úkolem je nabídnout různé charaktery a úrovně veřejných prostorů. Vrstvy veřejného prostoru. Snažíme se definovat úrovně veřejného prostoru podle intenzity sociální interakce. Smyslem je vytvořit prostor jak pro klidnou relaxaci, tak pro intenzivní potkávání a sociální život obyvatel.Ve specifických případech se součástí veřejného prostoru stává i interiér budov, například v případě obchodních pasáží nebo navrhovaného propojení přístavbou městské knihovny.

Charaktery města

Různé části města mají rozdílné charaktery. Ty jsou důsledkem období, ve kterém vznikaly.

Historické jádro je definováno středověkou parcelací uvnitř opevněného města. Centrum si i po demolici hradeb v 1. polovině 19. století svůj ráz udrželo. Postupně byly mnohé stavby nahrazeny novými. Středověký charakter parcelace byl však zachován. Středověké město bylo postaveno pro chodce a koňský povoz. Automobilová doprava v historickém jádru vytváří bariéry.

Město průmyslové revoluce je původním předměstím historického jádra. S rozvojem průmyslu a s prudkým růstem počtu obyvatel se tento prostor postupně zastavoval. Nejdříve podél důležitých cest. Později se stavbou železnice a s rozvojem textilního průmyslu již plošně. Vznikla tak i průmyslová zástavba řešeného území Tepny, která však byla později ve větší části demolována.Toto město stále respektuje městotvorné principy, pracuje s uliční čárou, definicí bloků, náměstími a parky.

Sídliště Plhov je neměsto druhé poloviny 20. století. Je to výstavba v duchu zásad Aténské charty, která místo polyfunkčního města vytváří monofunkční zóny. Pojmy jako ulice, náměstí ztrácely smysl. Výsledkem však jsou neurčité plochy a rozmělnění veřejného prostoru.
Sídliště Plhov leží mimo řešené území. Snažíme se však v rámci nové Tepny vytvořit napojení a vazby, které jej umožní integrovat do města a podpoří vznik kvalitního veřejného prostoru i tam.

Epicentra městských částí

Nepochybným epicentrem historického jádra je Masarykovo náměstí. Průčelí domů náměstí spolu s horizontem kopce se zámkem vytvářejí jedinečnou DNA Náchoda.
V řešeném území Tepny navrhujeme analogicky epicentrum nové části, nové Tepenské náměstí. Dále navrhujeme úpravu a výraznější definování Plhovského náměstí, aby se z něj stal veřejný prostor s městským charakterem, epicentrum plhovského sídliště. Všechna tři náměstí mají jasné vazby s průhledem na zámeckou věž, symbol Náchoda.

Svahy okolních kopců vytvářejí přírodní parky města. Tyto přírodní parky postupně přecházejí ve volnou krajinu. Jsou to unikátní přírodní veřejné prostory, které čekají na plné využití svých potenciálů. Snažíme se je návrhem propojit a lépe zpřístupnit.

Modro-zelená infrastruktura

Příroda je také infrastruktura

Cílem je dlouhodobě udržitelný život a rozvoj města. Bez přírody, stromů a vody to nepůjde. Stromy mají unikátní absorpční schopnosti, snižují prašnost a hlukovou zátěž. Jejich transpirační schopnosti zlepšují mikroklima města. Dále jsou schopny zadržet velké množství dešťových vod. Strom je dále důležitým nositelem biodiverzity ve městě. Navrhujeme síť ulic se stromořadími a volnými zelenými plochami, které propojují svahy s přírodními parky v úrovni uličního parteru.

Zelené střechy

Na objektech, kde to dává technický a ekonomický smysl, navrhujeme zelené střechy. Krajina zelených střech zároveň vytvoří pomyslný zelený most a propojí přírodní parky kopců i v úrovni střech domů.

Nakládání s dešťovou vodou

Nedostatek srážek (sucha) nebo jejich krátkodobý přebytek (povodně) jsou jeden z důsledků globálních klimatických změn, které na česká města a krajinu dopadají nejcitelněji.
Naše snaha je dešťovou vodu v krajině a městě smysluplně zadržet a využít.

Krok 1 – umožnit vsak srážek do podloží v místě dopadu. Toho dosáhneme redukcí nepropustných povrchů. Vsak umožní udržet stálou hladinu podzemní vody. Součástí povrchů veřejného prostoru jsou zelené pásy a plochy z distanční kamenné dlažby prorůstající trávou. Propustné povrchy zabraňují vzniku louží a snižují náklady na infrastrukturu. Také zelené střechy zadrží množství srážek a zabrání přetížení kanalizační sítě při přívalových deštích.

Krok 2 – zadržet srážky v retenci. Využíváme povrchové retenční plochy jako vodní plochu ve veřejném prostoru. V povrchové retenci dochází k přirozenému odparu, díky tomu udržíme stabilní mikroklima místa. Zároveň navrhujeme retenční nádrže k zachycení zbylých srážek jak pod povrchem veřejných prostranství, tak i v samotných objektech.

Krok 3 – využít zadrženou vodu. Buď jako zálivku při parkové údržbě, nebo v samotných objektech pro provoz.

Dopravní infrastruktura

Nová propojení

Vytvoříme nová propojení, která navazují na současnou uliční síť. Snažíme se zároveň předvídat možný budoucí rozvoj v oblasti teplárny a přilehlých průmyslových areálů. S novým rozvojem technologií bude jednou i jejich provoz neekonomický a stanou se místem dalšího rozvoje města. Nová spojení dle topografie kombinují různé formy cesty, například na frekventovanou ulici s automobilovým provozem navazuje schodiště a pěší cesta parkem. Příčné ulice a navazující pěší cesty přetínají údolí Radechovky. Začínají a končí v přírodním parku ve svahu. Podélné ulice a navazující pasáže podél toku Radechovky spojují centrum města se severním předměstím.

Intenzita dopravy

Navrhujeme rozlišit jednotlivé ulice podle preferencí formy dopravy a upravit maximální rychlost. Hlavní dopravní osou území zůstává Plhovská ulice (rychlost 50 km/h). Navazující příčná spojení a podélná ulice Tepenská – Plhovské náměstí by se měly stát obchodními ulicemi (maximální rychlost 30 km/h). Ulice na úpatí parku navrhujeme jako pěší zónu / obytnou ulici s umožněným průjezdem automobilů. Cesta od Tepenské ulice dále do historického jádra bude určena pouze pro pěší, cyklisty a zásobování.

Parkování

Uliční profily navrhujeme s pásem parkování a stromořadí. Stejně tak všechny nové bloky jsou navrhovány v rozměrech, které umožní ekonomickou výstavbu podzemních podlaží pro parkování. Specifickým úkolem zadání je vytvořit veřejný parkovací dům, který by odlehčil dopravnímu zatížení historického jádra. Parkovací dům navrhujeme umístit co nejblíže jádru, v bloku navazujícím na současnou Tepenskou ulici. Tento blok (B4b) přirozeně navazuje na sérii pasáží do ulice Kamenice a na Karlovo náměstí. V přímém kontaktu s parkovacím domem navrhujeme doplnit uliční frontu dostavbou městské knihovny (B5b) s novým vstupem od parkovacího domu.Parkovací dům navrhujeme jako polyfunkční s obchodním parterem a nájemními sociálními byty v průčelí do Tepenské ulice. Navrhovaná kapacita je 677 stání.

Parcelace

Vymezení zastavitelných ploch

Parcelaci definujeme závaznou uliční čárou. Je to návrat k principům klasického města. Vytváříme bloky, které se měřítkem blíží okolní historické zástavbě. Jsme si vědomi, že za současných ekonomických podmínek ve stavebnictví bude každý blok téměř jistě tvořen jedinou budovou s jedním investorem. Forma tedy nebude stejná jako u historické zástavby. Předstírat historizující formu by bylo neupřímné. Podobně jako na Masarykově náměstí tvoří fasády severní uliční fronty důležitý prvek prostoru, navrhujeme zastavět uliční frontou i úpatí svahu nové čtvrti. Jsme si vědomi obtížných majetkoprávních vztahů a náročnosti přípravy realizace. Jsme však přesvědčeni, že zachování principů za to úsilí stojí.

Označení bloků

Pro orientaci označujeme jednotlivé bloky písmeny od A do C (od východu k západu) a čísly 1 až 6 (od severu k jihu). Bloky blíže hlavní Plhovské ulici, označené A, navrhujeme pro rušnější provozy – centrály záchranných služeb, vývojová centra, lehký průmysl, obchod s velkopodlažní prodejnou a kanceláře. Bloky označené B navrhujeme převážně pro bydlení se službami a malometrážním obchodem v parteru. Výjimkou je část bloku B4b s veřejným parkovacím domem.
Nízké bloky C na úpatí parku navrhujeme převážně pro veřejné služby a drobné komerční provozy.

Domy

Cílem vize je definovat urbanistickou strukturu. Naším úkolem není navrhnout architektonickou formu jednotlivých domů. Smyslem následující části je prokázat schopnost urbanistické struktury splnit požadované kapacity.

Veřejné investice

Blok A2b Hasičská zbrojnice a výjezdová stanice záchranné služby. Obě tyto složky IZS jsou součástí bloku A2. Výjezdy z budov jsou orientovány přímo do Plhovské ulice. Hasičská zbrojnice a výjezdová stanice jsou provozně odděleny, jejich prostorové řešení je však analogické. Garáže s technickým vybavením pro vozidla tvoří větší část prvních nadzemních podlaží. Prostory pro zaměstnance jsou v podlaží nad garážemi. Obytná střecha se sportovním vybavením, společná pro obě složky, umožní sportovní přípravu a relaxaci po náročné práci.

Blok B1 Mezigenerační centrum. Obytný dům s menšími jednotkami pro seniory a společenskými prostory v parteru je umístěn v klidnější části řešeného území v návaznosti na parky v okolí.

Blok B4b Parkovací dům. Objekt je součástí bloku B4 s orientací do Tepenské ulice. Prostorový koncept parkovacího domu je postavený na systému dělených podlaží. Polorampy na délku dvou parkovacích stání spojují jednotlivá mezipodlaží. Hmota domu navazuje na objekt Bílé Tepny. Prostory v parteru v kontaktu s uliční čárou navrhujeme využít jako menší obchodní jednotky. Prostory ve vyšších podlažích orientované do Tepenské ulice navrhujeme jako sociální bydlení s malými jednotkami vlastněné městem.

Blok B5b Dostavba knihovny. Dostavba v ulici Tepenská navazující na městskou knihovnu nabízí možnost rozšíření jejího provozu o nové prostory a vstup od veřejného parkovacího domu.

Blok C3 Komunitní centrum. Budova na úpatí parku u nového náměstí. Její průčelí je součástí pohledu z náměstí na zámek. Součástí centra je otevřený parter do náměstí s komunitní kavárnou. Klubovny a pronajímatelné prostory jsou na galerii ve vyšších nadzemních podlažích.

Blok C5 Školka. Školku navrhujeme umístit na hranici parku v kontaktu s Karlovým náměstím. Vstup a společné prostory jsou orientovány do náměstí. Jednotlivé třídy jsou ve vyšších podlažích s otevřeným průhledem na zahradu školky a nezávislým vstupem do parku.

Blok C6 Artcentrum. Poloha a řešení Artcentra respektuje projekt města, který je ve fázi přípravy stavby.

Soukromé investice

Blok A1 Lehká výroba a logistika. Dům navazuje prostorově a provozně na současný výrobní objekt firmy Hronovský. Nový objekt navrhujeme pro logistiku (parter) a lehký průmysl (další nadzemní podlaží).

Blok A2a Administrativa a obchod. Západní část bloku s centrálami IZS na východě navrhujeme jako kanceláře s malometrážními obchodními jednotkami v parteru.

Blok A3a+b Velkopodlažní prodejna Lidl a administrativa. Součástí tohoto bloku je stávající prodejna Lidl. Výstavbu objektu předpokládáme ve fázích navazujících na strategii rozvoje sítě prodejen Lidl.

I. fáze (Etapa I–III)
Současná prodejna Lidl funguje beze změny. Ve východní části bloku je dostavěn objekt A3a. Tím uzavřeme a definujeme nové náměstí za současného provozu prodejny. Nový objekt navrhujeme s obchodním parterem, připraveným na budoucí propojení s prodejnou v druhé fázi, a kancelářemi v dalších nadzemních podlažích.

II. fáze (Etapa IV)
V druhé fázi navrhujeme výstavbu nové velkopodlažní prodejny ve východní části bloku. Její součástí se stane i parter budovy A3a. Nová prodejna by měla mít dva vstupy a dvě pokladní zóny – z Plhovské ulice a nového náměstí.
Parkování pro zákazníky prodejny navrhujeme na střeše objektu. Tím uvolníme parter pro uliční síť bez omezení komfortu zákazníků.

Blok A4 Technologické a vývojové centrum. K objektu současné Bílé Tepny navrhujeme dostavět nízkopodlažní objekt s novým vstupem, foyer a kavárnou. Samotný původní průmyslový objekt navrhujeme přeměnit na technologický inkubátor pro malé a střední firmy.

Bloky B2, B3, B4b Bytové domy s obchodním parterem. Bytové domy navrhujeme v klidnější části území s výhledy do parku a na zámek. Partery bloků B3 a B4 jsou v přímém kontaktu s novým Tepenským náměstím, navrhujeme zde restaurace a kavárny otevřené do náměstí. Všechny bytové domy jsou navrhovány v dimenzích, které umožní vybudování podzemních parkovacích podlaží pro majitele bytů.

Bloky A5a+c, B5a+c+d Dostavby proluk. Dostavba proluk v Tepenské ulici. Tyto nové objekty by měly vytvořit důstojnou uliční fasádu. Všechny tyto objekty by měly být polyfunkční s převažujícím obchodním parterem a bydlením v nadzemním podlaží.

Bloky C1, C2, C4 Objekty na úpatí. Pro nízkopodlažní objekty na úpatí u parku považujeme za nejvhodnější náplň veřejné služby. Požadovaný program veřejných služeb je však naplněn objekty komunitního centra (C3), školky (C5) a Artcentra (C6). V případě, že by se pro ostatní objekty nenašla udržitelná veřejná náplň, mohou stejně dobře fungovat s komerční náplní malých obchodních jednotek v parteru a bydlením v nadzemních podlažích.

Etapizace

Každý plán je jen tak dobrý, jak se ho daří naplňovat. Jsme si vědomi složitých majetkoprávních vztahů a rozdílných zájmů jednotlivých vlastníků.
Snažíme se identifikovat kritická místa a najít jejich možné řešení. Cílem je navrhnout jednotlivé etapy tak, aby byl prostor schopný fungovat i s postupnou realizací.

Etapa I

→ rekonstrukce Tepenské ulice
→ stavba komunikací Weyrova – Příkopy, Podzámčí – Plhovská, Příkopy – Plhovské náměstí
→ stavba parkovacího domu (B4b)
→ dostavba domů v Tepenské ulici (B5a+b+c+d, A5a+b+c)
→ rekonstrukce Bílé Tepny (A4)
→ stavba Artcentra (C5)

Etapa II

→ stavba komunikace Tepenská – Plhovské náměstí a přilehlých příčných ulic, ponecháno současné připojení na Plhovskou vedle parkoviště prodejny Lidl
→ realizace veřejného prostoru nového Tepenského náměstí
→ stavba hasičské zbrojnice a výjezdové stanice záchranné služby (A2b)
→ stavba mezigeneračního centra (B1)
→ postupná výstavba objektů A1, A2a, A4a, B2, B3

Etapa III

→ stavba komunitního centra (C3) a školky (C5)
→ postupná výstavba objektů C1, C2 a C4
→ dostavba části bloku A3a, prodejna Lidl s parkovištěm na povrchu zůstává v provozu

Etapa IV

→ stavba nové prodejny Lidl s parkovištěm na střeše (A3b)
→ nové připojení na Plhovskou v místě bývalého parkoviště na povrchu
→ dostavba nového vstupu a foyer Bílé Tepny (A4a)



contact